Chodský pes

Charakteristika a chování

Chodský pes je velmi přítulný k malým dětem a to z něj činí příjemného společníka rodiny. Avšak při ohrožení svých blízkých nebo jejich majetku, umí být ostrý a útočný. Má rád přítomnost ostatních psů a nevyvolává konflikty, je dobré mu najít psího kamaráda, se kterým se budete pravidelně scházet.

Je to aktivní pes, který potřebuje dostatek pohybu. Radost mu udělá jakákoliv aktivita, kterou může vykonávat společně s vámi. Hodí se na dlouhé procházky, běhaní i jako společník ke kolu. Je výborným hlídacím, ochranným a doprovodným psem, který je schopen náročného výcviku. Je obdařen vynikajícím nosem, čichové práce zvládá s lehkostí a temperamentem. Díky ideální střední velikosti a dobré ovladatelnosti lze chodského psa využít ve slepeckém výcviku. Navíc pro výborné čichové schopnosti může být s úspěchem nasazen při záchranářských akcích a při vyhledávání osob v lavinách. Projevuje rovněž vlohy pro střežení stád a práci v zápřahu.

Historie plemena

Chodský pes je české národní plemeno. Oficiálně existuje od roku 1985, ale zmínky o ovčáckém psu z oblasti Šumavy, který střeží usedlosti, hraniční stezky a pase stáda, jsou známy již z počátku 20. století. Jeho hlava se dostala do znaku skautů a vyskytoval se také na malbách malíře Mikoláše Aleše.

S myšlenkou na existenci samostatného plemene přišel v roce 1982 známý kynolog Vilém Kurz. Ten se svými spolupracovníky uveřejnil v časopise výzvu, aby se mu hlásili majitelé podobných psů. Z těch byli vybráni tři psi, kteří zcela splňovali jejich představy. Již v roce 1985 se narodil první vrh chodského psa, ze kterého všechna štěňata odpovídala stanovenému standardu, stejně tak jako z druhého vrhu v roce 1986.

Do roku 1992 se odchovalo dalších 35 vyrovnaných vrhů. Tímto byl položen základ nového českého plemene, které však do dnešního dne nebylo mezinárodně uznáno.

Zdraví

Jedná se o zdravé plemeno, které netrpí závažnými dědičnými chorobami. Pouze pro prevenci dysplazie kyčelního kloubu je povinné rentgenové vyšetření kyčelních kloubů. Jestliže jsou jedinci postiženi stupněm II. a výše, jsou vyloučeni z chovu.